Kořeny praduše: Temnota vs. Zlo

Praduše života neboli Růžový pramen funguje převážně podvědomě a skupinově. Hledí především na celek a příliš (nebo vůbec) neřeší časový faktor. Pokud například jako nejlepší možnost vidí, že 60 % celku je/bude v pořádku a zbytek zanikne nebo se opraví, jinou možnost už nehledá. V těch 40 % přitom může přechodně docházet k naprostým šílenostem.

 

Je to z toho důvodu, že Praduše jako in-in-divi-non-duální inteligence nerozlišuje mezi korunou a kořeny; obojí vnímá jako srdce (latinsky cor). Toto nerozlišování umožňuje existenci predátorského fenoménu „dravec – kořist“, přičemž dravec je stevard (obsluha) pozpátku.

Praduše života slouží společnému účelu. Například slonice jako milující matka nezachrání slabé slůně, které zpomaluje přesun stáda, jelikož by tak mohla ohrozit větší část celku. Slonice nemá (není) ego, je zosobněním Přírody, která na éterické úrovni sebe sama ví, že nejsme jen fyzické bytosti a že fyzická smrt je smutná, nikoliv však kritická.

 

Tak se může přihodit něco, co popisuje Aolian:

„…Teď už jsem zcela jasně chápal, že po odstřelení celého komplexu astrálních technických základen si temnáři snadno vystaví nové, neboť původní Praduše Života jim to nejen toleruje, ale ještě jim k tomu dává energii. Na zcela základním principu mateřského vztahu Matky k Dítěti… A tohle Dítě dává své Matce pěkně zabrat: je plné rozmarů, ale za žádné své počiny nehodlá nést zodpovědnost, naopak následky všech svých činů bezstarostně odhazuje na bedra své Matky. Nikdy bych tomu nevěřil, kdybych neměl možnost si to sám na vlastní kůži prožít a procítit…“ – Tajemství Stínové duše Života aneb Hologramy v praxi

 

Poznámka: kdyby Praduše byla osobní singulární entitou, byla by nestvořenou Stvořitelkou.

 

V čem je háček? In-divi-dualizované vědomí není univerzální, tj. „jakoby ze všech stran stejné“, pročež korunu a kořeny své projevené podstaty (potažmo duchovního těla či kosmického Stromu života) vnímá odlišně. Koruna se pojí se Světlem, kořeny s Temnotou.

Praduše života nevidí, že Stínová duše neboli Technoduše má temnou část naruby; někde jinde totiž má související CELEK ŽIVOTA naruby část světlou a celkově to je „v pořádku“ (!), i když není.

 

Překvapivě individualita je zde podstatnější nežli Praduše.

 

Růžový pramen rovná se průzračné/bílé (horní část spektra) + světle červené/temně rudé (spodní část spektra). Faktor sebereflexe znamená, že průzračné aproximuje černé. Nyní se schválně zamysleme, která přírodní nebo duchovní víra pracuje kupříkladu s něčím černo-rudým? Žádnou takovou neznám – jedině když satanskou životní filozofii zařadíme mezi přírodní nebo duchovní víry.

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE

 

Nechce-li člověk napájet svým životem Technospiritokratickou říši s jejím umělým Modrým světlem, Zlatým leskem a Kovově bílým zrcadlením fantomové Černé díry, měl by se prakticky zajímat nejen o Rozkvetlou korunu a rovný kmen svého duchovního Já, větve obsypané voňavými květy a plody… – nýbrž by svůj zájem měl soustředit právě tak na Temné kořeny svého Já fantastického.

 

Jinak se jednoho dne – možná v jiném světě, v jiném životě – probudí a zjistí, že má zadní líce i místo mozkových hemisfér…