Víš, čemu věříš?

/1/

Co říká bytostem jejich srdce, pokud vůbec ještě nějaké mají? Má ona Prvotní Bytost charakter dobrodružné Čarodějky – magického Ohně – světlotemné Fantazie, nebo má charakter posvátné Geometrie – duchovního Světla – zářících Nebes?

 

Co je skutečný Život a co spíš připomíná sofistikovaný, bilióny let vyvíjený nástroj kosmického Vetřelce, jenž si takto vytváří umělou realitní hyperbolu, na jejíž odvrácené straně se odehrává něco symetricky zcela opačného?

 

SRDCE versus PROGRAM

 

/2/

Potenciál všemožnosti – Zřídlo Veškerenstva – ať už to nazýváme jakkoliv – má své viditelné (změřitelné, hmatatelné) a své neviditelné (nezměřitelné, nehmatatelné) aspekty. Ty druhé jsou neomezené, nicméně bez těch prvních, omezených, se nemají jak reálně projevit. Toto je nad slunce jasný a zcela základní fakt.

 

Nyní si představte někoho tak šíleného, že místo aby se celý samovyplývající princip snažil pochopit, vede prostřednictvím toho změřitelného proti tomu nezměřitelnému eon za eonem válku na život a na smrt.

Bytí je samoprůkazné. Existují spirituálboti, naprogramované stroje, kterým i kdybyste přednesli tisíc argumentů – průzračných jak horská bystřina -, budou pořád dokola omílat: „Stvořitel, Bůh, Kristus, Světlo, andělé, vibrace, láska, dobro“ (málem bych zapomněl na geometrické transformační kódy, to v té robotárně nesmí chybět).

Proč ne jednota protikladů, hravý soulad – souzvuk, přirozená rovnováha, zdravý kontrast, konstruktivní neutralita?

Protože tohle by PARAZITA zničilo.

 

Například ve Světle je vidět, zatímco v černočerné Tmě není – a v symetrii s tím nejsou vidět pocity a myšlenky. Přesto fyzikální nosič, nástroj manifestace (relaxace, léčení) či energo-informační prostředník – Světlo – je to jediné, co duchovní fanatik zná. Jde o pozitivní formu psychopatie, jednu z nejstrašnějších věcí; funguje totiž jako zpětná vazba negativní verze téhož. Proto jsou „dole“ televizní kanály zamořené dementně pozitivními reklamami, proto „nahoře“ existuje sluníčkové duchovno či takzvaná světelná ezoterika – aby zrcadlovou část hyperboly související duální reality mohla ovládat ta největší žumpa (mentální a fyzická zvrácenost, bezduchý technokratizmus).

 

Realitu tvoří pocity a myšlenky, skládající se v energie (energo-mentální konstrukty). Vše pramení v černočerné Tmě – která aproximuje Průzračnost. Potenciálně nekonečně sbíhavý pohyb směrem dovnitř a potenciálně nekonečně rozbíhavý pohyb směrem ven tvoří Zrcadlo Života. Souvztažnost, nekonečná reflexe jednoho a druhého, tvoří podstatu všestrannosti, univerzality: odtud UNIVERZUM.

 

/3/

Základní síla všeho (zdrojová inteligence) má charakter Bytosti-Energie a Světa-Fantazie v jednom či z jiné perspektivy je Láskou a Vším v jednom. Tato inteligence je nekonečnou Představou O-Sobě zároveň na úrovni Bytí i Bytosti a vzhledem k posloupnosti 0:1, uvnitř:vně, klid:pohyb, neprojevení:projevení, potenciál:realizace, skalár:vektor, žena:muž (matka:otec) se jedná o nefyzickou, potenciálně oboupohlavní, nestvořenou Stvořitelku.

Je jako Lůno, rodící – tvořící potomky, nebo jako neduální Hyperprostor, implikující dualitu času a prostoru.

Stvořitelka funguje na principu souvztažnosti Síly Lásky a Temného Fantastična, což dohromady tvoří základ Živého Světla a to vše tekutý Živý Oheň (včetně například Hadí Síly).

 

Jedná se o úroveň PRA, kde je počítáno se vším, viditelným (změřitelným, hmatatelným) i neviditelným (nezměřitelným, nehmatatelným).

Proti tomu stojí úroveň JEST, která počítá převážně jen s jednou stranou (ze druhé si účelově vybírá, jako celek ji ignoruje) a hraje si na Stvořitele, což je nicméně egregor.

Podstatný a hlavní rozdíl tkví v tom, že egregor neobsahuje archetypy – pouze je imituje pomocí astrálních zrcadel.

 

Příklad: na všezahrnující úrovni není rozdíl mezi Prasvětlem, Pratemnotou, Prachaosem, Praláskou apod. Lze to přirovnat k různým melodiím Hudby samotné. Tím pádem například Zřídlo existuje zároveň jako Lůno, Srdce, Svatyně či fantastické Dæmonium. Na polovědomé úrovni rozdíl existuje; podobnost SATAN – SAINT (mj. anglická výslovnost) nejenže nikdo nebude zkoumat jako něco přinejmenším zajímavého, jako fanatický robot něco takového automaticky odsoudí, protože „všichni přece vědí, že pravda sídlí na nebesích a je jí Pán Bůh Stvořitel Nejvyšší – Ježíš Kristus“ (nebo něco v tom stylu). „Přijď království tvé, buď vůle tvá“ a všichni až moc dobře víme, jak svět lidí vypadá. Stačí jen nemyslet a slepě věřit choré Zrůdě, argumenty psychopat nepotřebuje: za vše může zlý had.

 

/4/

To, co není vidět, nelze změřit a nahmatat – jako takové – tvoří archetyp Nebytí. Právě to je fenomén Satan, jenž je součástí nestvořené Stvořitelky, úrovně PRA.

SATAN → TA NÁS, kde Ta=Ona/Entita a zároveň To/Id v množném čísle

Žel, v úrovni JEST-Stvořitel totéž existuje jako astrální egregor – stejnojmenné, leč pouhé prázdné divadlo bez jiskry, mentalizmus (elementálové do jisté míry imitují Univerzální Prasílu).

 

Není-li v myšlenkovém světě konkrétní (planetární, sluneční, galaktické, kosmické…) reality vyjádřen archetyp Nebytí – což je o PRAxi, nikoliv TEOrii -, dává to zelenou silám Chaosu.

 

Je na velkém omylu ten, kdo věří, že pravé Světlo je přítomno ve světelné ezoterice a sluníčkovém duchovnu (kde to je samý nebeský anděl a fosforeskující mimozemšťan). Toto světlo je umělé, mrtvé, vnější, ukradené, odražené, zkopírované, napodobené. Pravé a tedy vnitřní, živé Světlo je vykřesané v prázdnotě tmy, prostřednictvím procítěného pochopení (představivosti, vůle a myšlení). Je NEZOBRAZITELNÉ. V blbečkovském ezo-duchovnu to je samý zářící obrázek a fotografie, zatemnělý rozum se takto sám usvědčuje. Už jen plivnout na Světlonoše, Lucifera, a nechat se ukřižovat – hlavně odříkání a hodně trpět. Tomu se říká duševní příčetnost, hotová oslava Života…

 

💀 Hel Saithun 🌻

💗 Maya van Satan-Lucifer (Žeruhmyz, Zelfosfór) 🌿