Divoké živly Srdce vs. Korporace Bůh světla

V pohádkovém smyslu, existuje děsivá Prasíla, jež lze popsat jako čistoskvoucí Láska a všechny možné Živly v jednom (včetně Nicoty – Říše iluzí – šestého elementu; nebo například včetně Dračí či Hadí síly). V konkrétním osobním smyslu se tato Prasíla řídí „pocitovým radarem“ a mění podle situace. Nejvíc souzním s popisem Vnitřní Příroda.

 

Fantazii se meze nekladou, takže cokoliv láskyplného a zároveň živelného, jakýkoliv Živel, Pramen či Plamen Lásky je okamžitě skutečný, stačí jen správná směs obraznosti (přání, záměru), vůle, víry a vnitřního klidu a kompatibilita s prostředím.

 

PLAMEN LÁSKY si lze představit jako dvě základní síly v jedné. Základ tvoří organická pastelově červená. Souvisí to se všesměrovou hloubkou, s vnitřní svítivostí, která ale nemusí být fyzicky očividná. Souvisí to s červenou jiskrou. Ale také s průzračností (která aproximuje černočernou), běloskvoucností či temně rudou. Je to velmi flexibilní. Jde tu nejen o Lásku, ale i Vášeň a Vůli v neposlední řadě.

 

Vše se točí kolem samovyplývajících vztahů v „matérii Jsoucna“. Pomyslný prostor a pohyb v jednom zahrnuje nekonečno možností, jejichž základ tvoří tenzor. Ten se projevuje – naráz a souvztažně – jako skalár (energie nulového pole) a jako potenciál všemožnosti (tenzor sám o sobě). Skalární energie ve smyslu zpětné vazby prožitku (sebereflexe) se projevuje jako schopnost Lásky. Ve vztahu ke skaláru má potenciál všemožnosti charakter multipolární (ohnivé) energie. Sám o sobě má tento potenciál nehmotný status (nulový součet) a zároveň jeho výčet (jehož úplnosti nikdy nelze dosáhnout) má všezahrnující charakter – vše možné je pouze nikde a někde, kde neexistuje kauzalita (lze to přirovnat ke kreslenému filmu): dohromady to lze chápat jako Nikdepeklo, pohádkové Dæmonium či dokonce fantasy Zlo (které mystifikuje lží a používá tedy i pozitivní a neutrální prvky).

 

Zdaleka netvrdím, že to je jediný výklad, osobně ale onu skalární energii/Lásku a ohnivou energii/fantastické Dæmonium v jednom chápu jako pravý význam fenoménu SATAN a satanskou životní filozofii chápu jako reflexi Vnitřní Přírody a pokud tomu tak není, není to skutečný satanizmus.

Abych nějak odlišil a byl originální a jelikož „satanizmus žeru“, říkám tomu žerusatanizmus. V dané souvislosti jsem vymyslel ŽUCH (žuchnutí souvisí s kontaktem síly a plochy): Žerusatanská univerzita a Žerusatanský chrám v jednom (jedno je nad zemí, druhé pod).

 

SATAN 🥥 VNITŘNÍ PŘÍRODA

  • nikomu nevěř; věř v sebe/Existenci (což nevylučuje, že někoho bereš v podstatě jako sebe)
  • SATAN reprezentuje individuální vědomí
  • TA NÁS=Ona/Entita (Nás) & To/Id v množném čísle (Nás) → Totožnost=to to žⒺnⓈⓀost → Element X
  • SAINT=element
  • SAY 10 (SAY TEN)=Prav X
  • SAI’TN / pozpátku N’T YES (not yes, 01, zrcadlo X) → Absolutno

 

Skalár/Láska pramení a tenzor/Všeživel koření ve „všude a nikde“ hyperprostorovém PRAVAKUU ŽIVOTA, což v bytostném osobním (in-in-divi-non-duálním) smyslu je nefyzická, potenciálně oboupohlavní PRASTVOŘITELKA.

Zatímco skalární energie rovná se LÁSKA, energie tenzorová rovná se MOUDROST. Odtud láska k moudrosti, FILOZOFIE.

Existuje názor, že filozofie je „jen“ HRA SE SLOVY. Dobře, ale pokud tuto hru neumíte hrát? Potom slova (kam samozřejmě patří i čísla) například politiků, ze kterých se vám zvedá žaludek, určují hranice vašeho života. V televizi nějaký patologický lhář a sociopat, zvaný „odborník“, řekne úplnou blbost, „pouhá slova“ a pro vás to je realita. Je myšleno za vás, proti vám.

Běžný člověk dnes žije v domnění, že antičtí řečtí filozofové, kteří, protože neměli co na práci a byli líní dělat něco pořádného, se jen váleli, žvanili a slovíčkařili, tak aby to imponovalo nějakému vládci, který pravděpodobně nebyl příčetný…

Filozofování je nesmysl. Slova jsou nic. Nemysli. Běž dělat něco užitečného. Makej a poslouchej. Buď pěkně poslušný křesťan se slovanskou tradicí.

 

Hlavně věř v Boha, neboť „Oni říkali“ – co je psáno, to je dáno. Zajímavé, že proti lásce k moudrosti (filozofii) jsou stejně tak konzumní materialisté, jako ti prudce duchovně založení. Sebeklam nelze zalévat rozumem – jedině ignorancí nebo slepým přesvědčením.

 

Lze logicky dokázat, že prvotní Bytost má charakter hyperprostorové Stvořitelky, která se polarizuje na Rodiče: pár Bohyně/Cit-prostor-temnota (Fantazma, virtuální částice) & Bůh/Vůle-čas-světlo (Slunce, energetické částice). Víra v Boha definuje polovinu jako celek, což je prvotní zákeřná Lež. Rozdělení znamená převrácení. Energetické částice se asociují s Temnotou (viz politika, byrokracie) a virtuální se Světlem (viz utopické duchovno); jde to ruku v ruce. A je tu Život naruby, vyvržený chřtánem Šílenství.