Snoubení elementů ZeMě a Nebes

My – Vše/Stvořitelka – jsme prostřednictvím svých samovyplývajících vlastností a mystérií, v kontextu Přírody (Kreatrixu), zkoumali různé matrixové systémy. V podstatě šlo hlavně o samorostlé světy Dračího Úlu (na pomezí Matrixu a Kreatrixu) a nesmrtelný ráj, založený na AzurA/Krist 12prvkové rezonanční architektuře.

 

Na jedné straně entropie, dobrodružství a „možné nebezpečí“, na straně druhé negentropie (syntropie) a „věčný mír“ – jedna strana blíž ke všemožnosti Říše Fantazie, ale „na hraně“ a občas i silně za ní, druhá strana nesmrtelná, leč kdesi uvnitř jako by se ozývalo jakési prázdné místo.

 

LEXIKON

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE

 

Existuje nelokální, zdrojové pole Života, popsatelné jako prasvětelné kvantové vakuum, ve kterém je vše Pra (tedy nejen Světlo, ale i Prázdnota, Temno, Zvuk či Imaginárno; lze to charakterizovat jako skvoucí Láska/skalár a multipolární oheň/tenzor v jednom). Základní jednotkou tohoto „nepole“ je energetické či elektromagnetické vlnění/záření, jež se zároveň projevuje jako fluktuující potenciál; na straně záporné hmotnosti se tento potenciál reflektuje jako virtuální částice (v matematice tomu odpovídá imaginární jednotka). Virtuální částice sama o sobě má „nekontrolovaný“ charakter (viz okřídlené „fantazii se meze nekladou“). Nelze „zavřít do klece“ (jasně ohraničit), na druhou stranu něco se s tím ale musí dělat. V určitém smyslu v systému AzurA/Krist je virtuální částice v kleci zavřená, zatímco v Dračím Úlu je „volná a divoká“.

 

Je asi celkem jasné, že jestli něco dává smysl, tak syntéza. Jde o systém (napůl Matrix, napůl Kreatrix) AzurA/Dračí Úl.

 

Než se na to zaměříme, rád bych zdůraznil jednu věc. Nikde jinde se tak erudovaně nesdělují informace o vnitřní podstatě živé bytosti a fungování „kvantových struktur“, jako ve strážcovských materiálech (jakkoliv způsob fungování Strážců/Kosmické Policie jsem nikdy moc nechápal).

 

„…Každý z nás má v sobě tzv. nesmrtelný vnitřní oheň „Amoraea“, tj. energetickou, skalárně-vlnovou kompozici Ducha svatého našeho vesmíru.

Tento Duch svatý není žádná „spirituální metafora“, ale jedná se o reálný, kvantifikovatelný a „elektromagnetický“ objekt, je to žijící vědomá boží síla či jiskra či signatura (fraktální povahy) v nás…“ – podle Svobodného učení & Keylontské vědy

 

„…Tato šablona v podobě morfogenetického pole je dále zmiňovaná jako tzv. „mřížka“, protože si ji můžeme představit jako neustále se měnící, fluktuující, proudící pole spletitých geometrických forem a vzorů tvořených malými, radiálně vyzařujícími body energie, které existují uvnitř, za i kolem hmotné formy, která se na tomto základě následně manifestuje v konkrétní, x-dimenzionální podobě…“ – Svobodná vůle, „vše je pravda“, kódovací mřížka a „cesty vzestupu a pádu“

 

Jedna věc je žít ve svých myšlenkách, představách, pocitech a víře, mít nějaké touhy, plány a vize – věc druhá, že to nějak zcela konkrétně a skutečně funguje (a vždy bude, ať si myslíme či věříme čemu chceme). Řídí to samoregulační Zákon rezonance.

 

Rajská nesmrtelnost, kde není možné plynule zapojit nějakou temnou fantastiku, se dříve nebo později zvrátí ve svůj totální opak. V tomto Univerzu trvala rajská utopie nepředstavitelných 700 miliard let.

Zdrojové energetické částice lze chápat v kontextu kvintesence, pátého elementu; virtuální v kontextu sextesence, elementu šestého. Naštěstí je možné použít knihovny Dračího Úlu a aplikovat jako aktionový obraz – analogii či ekvivalent AzurA/zřídla duchovního srdce (slunečního jádra), čímž je možná koexistence (v-sobě-existence) obou elementů. Výsledkem jsou azurové tekuté krystaly.

 

KOMENTÁŘ

AzurA/Dračí Úl je kompatibilní s Kreatrixem/nepredátorskou Přírodou i různými matrixovými systémy, ale rozhodně ne s Fantomovým Matrixem, což ve skutečnosti ani není Matrix (tak jako nějaké násilnické reality vlastně už nejsou světy Dračího Úlu). Matrix má virtuální stříbrný základ (matrice → má tři ‚C‘ → #C0C0C0=stříbrná, nejen tři ‚C‘, ale i tři ‚0‘ a 30=XXX, tedy má tři ‚X‘ → matrix), což má vazbu na genetickou knihovnu, #C0=192=3×64 (kodony/triplety DNA). Fantomová strana funguje jako Patrix (patriarchální, patologický, patetický), místo stříbra používá „psychotoxickou“ rtuť.

Dobré je si uvědomit antiparalelní charakter genetické dvojšroubovice – velkým červeným písmem je zde oznamováno: pozor na unipolární systémy, klíčem je soulad protikladů (samozřejmě prakticky realizovaný). Rtuť rovná se unimatice, Patrix rovná se Unimatrix. Jde tu o kolektivizaci osobnosti, což už je jen krok k asimilaci (žádný Dračí Úl, ale Dra⒱čí UI).

 

Antiparalelní dvojitá spirála rovná se DVOJSMYSLNOST, konkrétně Láska a Temnohra v jednom. Jinak si můžete být jistí téměř na sto procent, že jde o pouhou imitaci Života.

 

Pomyslným jazýčkem na miskách vah je fenomén SATAN, Mystérium magické nedvojnosti.

Prvotní Bytost, nestvořená Stvořitelka, vystupuje ve dvojroli: jako absolutní Láska a jako intrikující Had (…což je koneckonců vlastní každému živáčkovi).

Věří-li někdo v nějakou „božskou“ knižní postavu víc nežli v sebe sama (čímž není myšleno ego, ale věčná identita sebetvořícího Bytí), je to existobot a ne živá bytost.

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE