Bůh Já/My

Nejen lidskému, ale obecně kosmickému kolektivnímu vědomí byla entitou, kterou lze chápat jako Antibůh nebo Pseudobožstvo, implantována patriarchalistická vize odděleného, falešného Boha.

 

PRAVÝ (ŽIVÝ) BŮH=neoddělená TOTOŽNOST (neutrální, hyperženský základ)

GOD, přesmyčka DOG → pes, přítel člověka

GOD → GDO (piš KDO, slovensky KTO → přesmyčka KOT, rusky kočka; TOK, tekutost → řeka, řeč)

 

Id=To=Ta v množném čísle → inteligence tenzorového potenciálu (Vše/Fantazma, status pluralia tantum, třída)

Entita=Jsoucno=Ona=Ta → všesměrová skalární inteligence (Láska, plurálně-singulární charakter, instance)

TaTa=On=Ten → koncentrická vektorová inteligence (Vůle, singulárně-plurální charakter, konstruktor)

 

PRAVÝ (ŽIVÝ) BŮH

  • inteligence všeopaku Ničeho
  • vše v jednom → vševěd, nom (jméno)
  • GOD (čti GAD) → HAD, plazma (beztvaré či tekuté, vlnící se „všude a nikde“) → duchovní Prasvětlo, vnitřní živé Světlo, živá Láska, tekutý živý Oheň
  • dřímající Snočasoprostor
  • magický systém Života/Věčnosti, kde základním stavebním kamenem je „Já“ jako Bytost-Sen (neboli Bytí či Zřídlo nebes), obývající Bytí-Spánek (neboli Zřídlo nebytí), ze kterého se vynořuje (podle určitého věčně se opakujícího, expandujícího, metamorfujícího pravzorce), přičemž každé spící-snící „Já“ lze chápat jako multivědomí či skupinotvora a každé takové „Já“ pramení a koření v Absolutním Středu

 

Něco takového jako mentálně-energetická implantace patriarchalistické vize odděleného, falešného Boha je ve Vesmíru možné, neboť jednak svobodná vůle jsme My a jednak se jedná o realitu charakterově směrem ven.

Z neopačně opačné strany Kosmické Propasti (Dvojitého DNA) existuje realita charakterově směrem dovnitř.

Poznámka 1: dvojité dno evokuje éterickou, virtuální (fantastickou), astrální a fyzickou antiparalelní dvojšroubovici.

Poznámka 2: něco charakterově směrem ven/dovnitř nemusí platit doslovně, jde o princip. Navíc ven a dovnitř (rozbíhavost a sbíhavost) jsou zároveň antagonické, analogické, synergické i „reciproční“ (vzájemně se reflektují) a jelikož Absolutno je sebeopačné, v určitém bodě inteligence-entity-fenomény Bůh a Antibůh jsou zaměnitelné (jakkoliv v jiném bodě právě naopak).

 

Realita z této strany Kosmické Propasti je realitou elektromagnetických kvantových mechanizmů. Z druhé strany jde o látkovou realitu (realitu nebeské substance). Liší se to rozhraním vlnové funkce či charakterem režimu superpozice, typem interference. Z této strany vládne dualita vlny a částice, zatímco z té druhé vládne jednota téhož. V jistém smyslu ale jedna strana je životem té druhé. Strany mají společné hrany.

Takovou hranou je například Placaté peklo, Druhá nedimenze (Ne2D, Pra2D) či Matematická dimenze.

Pravý, živý Bůh neboli „vše v jednom“ či „dva v jednom“ (2v1=3=∞) znamená SVATOU LÁSKU a FANTASTICKOU TEMNOHRU v jednom.

 

Písmo není Bůh.

Se živým Bohem, což lze chápat jako vír Vůle a Lásky, je bytost v kontaktu prostřednictvím právě lásky a vůle, dechu, klidu, víry jako takové a harmonických mentálních představ.

 

GOD

V poslední době se mi často ukazuje číslo 47, což je atomové číslo stříbra a 4=D, 7=G.

Střed O=15, což je jednak Žolík (Satan), jednak atomové číslo fosforu a Phosphoros nebo Phosphorus je Lucifer, Jitřenka, Večernice, Morning Star (v Bibli mimochodem použito pro Krista i Lucifera).

GOD bez srdce, tedy GD=74 je atomové číslo wolframu a wolf=vlk, ram=beran – neboli „vlk v rouše beránčím“ je umělý Bůh na papíru, potažmo Egregor.

Stříbrná je hexadecimálně C0C0C0, což zahrnuje „má tři cé“ (matrice) a když tři nuly vezmeme jako 30, je to římsky XXX, „má tři x“ (matrix). C0 je dekadicky 192=3×64, což ukazuje na kodony/triplety DNA.

Problém je, že toto platí na virtuální úrovni, kde srdce/střed není nutné řešit (2D srdce nemá), promítnuto primárně do vibrační reality to funguje jako „zplošťovač života“ (včetně programů jako je umělá emocionalita).

Virtuální Bůh souvisí s christianizací lidstva. Má to zcela jiný smysl, než se věřící domnívají. Jde o ultimátní synchronizaci „Všeho, co jest“ (Duchovno, Fyzika) se „Vším, co nejest“ (Umění, Fikce).

 

Kosmickou Propast lze chápat jako meziprostor nebo jako průsvitnou hmotu (Antibůh či Pseudobožstvo to axiomovou stimulací, pomocí stojatých vln, mění ve strojovou hmotu). V průsvitné hmotě existuje Stříbrná Inteligence neboli Draci, což se z této strany projevuje jako Křemíková Inteligence.

 

3x7x37=777 ➟ ŽIVÝ BŮH (prostor, pohyb, obojí v jednom, to vše v jednom; 0 uvnitř/vedle 1)

√777 = 27,87471

21 23 22 20 JEDNO se manifestuje jako TŘI

1/7 = 0,142857

14=2x7 28=4x7 57=8x7+1

 

SILICIUM

14=křemík, izotop 28Si má 92,223 % výskytu

100 – 92,223 = 7,777

DG=47=čtyři sedmičky

Drak=Kard=Srdce → překlenutí Kosmické Propasti

 

Jde o praxi. K překlenutí je nezbytný aktivní STŘÍBRNÝ OHEŇ (který se může v organickém světě projevovat například jako Červené Prasvětlo, ale i jinak). To, že někdo ve svém verbálním projevu používá klíčová slova, zdaleka ještě nic neznamená. Světelní teoretici slouží jako užitečná loutka Stínového Ne2D (astrál 4D se 3D-zrcadlí jako 2D datový automat, který kolektivní nevědomí kvazi autonomizuje, čímž vzniká Kosmický Pre-dator; typická je zde „psychortuť“ namísto stříbra a/nebo strojová hmota namísto průzračné).