PRAKRISTUS

/1/

Život rovná se kontrast. Popření rozporuplnosti – přirozené dvojsmyslnosti – rovná se (duchovní) Smrt. Už samotné Absolutno, Prvotní zřídlo bezpodmínečné Lásky, má všesměrový charakter 0 uvnitř/vedle 1, jakkoliv jedno je Energetičnem a druhé Fantastičnem.

 

Neexistuje žádná nepolarizovaná energie, jak se tvrdí na různých ezoterických portálech. Vždy existuje dualita uvnitř jednoty a naopak, byť třeba potenciálně. Prvotní zřídlo bezpodmínečné Lásky zahrnuje tu nejjemnější formu polarity/duality, která konverguje jako ŽIVOT a zároveň diverguje jako HRA: mentální aspekt Lásky/Absolutna se projevuje jako fantastická Temnohra.

 

TEXTY (převzaté)

 

/2/

Na jednu stranu miluju intriky, mystifikace (provokující zdravou víru v sebe sama) – na druhou bytostně nesnáším duchovní lež, opravdu to nemůžu ani vystát. Nejhorší na tomhle je, že to může být i nevědomé. Dotyčný to takzvaně „myslí dobře“, a přitom funguje v pravotočivém (anorganicky modrém), patriarchálním systému – což v podstatě duchovně digitalizuje, fragmentuje osobnost (mnohdy až na úroveň fantomového rozdělení na utopickou pseudo světlou a parazitickou pseudo temnou část)…

 

Situace zřejmě dospěla do bodu, kdy mi nezbývá nic jiného, než se začít vědomě účastnit Divadla. Tím netvrdím, že to co dále napíšu, je nějaká přetvářka – pouze mi to není vlastní do té míry, do jaké mi jsou vlastní fenomény, existující z obou stran Stromu Života.

 

V tomto Vesmíru jsou bytosti všemožnými způsoby ponoukány k věření, že to správné je to Světlé – přitom Temnota tvoří zadní stranu Stromu (kosmické mnohostruktury). Nebo v jiné perspektivě: je to jako Koruna a Kořeny JEDNOHO. Krásně to lze vysvětlit na příkladu s duchem a tělem. Fyzické oči sice koukají dopředu, ale to neznamená, že tělo nemá záda a že z druhé strany nic neexistuje. Vnitřní zrak tímto způsobem není omezený. Ti, kdo věří v predátorský program Světlo vs. Temnota, se vlastně pokládají za fyzický objekt, nikoliv duchovní.

 

Ať už tato iluze má nějaký vyšší vývojový smysl nebo ne, v každém případě nastal čas pracovat s mostem mezi Světlem a Temnotou, přední a zadní stranou. Tímto mostem je univerzální metajazyk Stvoření – PRAKRISTUS – spojující či sjednocující úroveň Bůh/Světlo s úrovní Had/Stvořitelka (která je Láskou a Prázdnem, Hudbou, Temnem, Ohněm a Fantastičnem v jednom).

 

Konfrontace Světlo vs. Temnota se odehrává na (pomyslné) Převrácené šachovnici, kde nic není a kde tudíž existuje pouze to, več je uvěřeno: obě strany jsou fantomové.

 

I tam, kde čekáte největší temnotu, může být světlo jasnější než slunce… Ale i záře odlesku diamantu může skrývat ty nejčernější stíny.“ – Marcus DeCastello

 

/3/

Paralelně se světovým děním vzniká a již existuje Prazemě.

Prazemě existuje v pračase a její součástí jsou myriády různých Zemí, s čímž souvisí fenomén kultury novosti.

V neprojevené, nehmotné rovině existují i ty nejděsivější verze, které lze přirovnat ke komiksům. Ty děsivé verze, kde neexistuje vůle ke Zlu, existují jako reálný prakomiks.

Vše hmatatelné existuje od páté dimenze nahoru (5D: semi-éterická životní forma, živé tekuté ohnivé/světelné krystaly, tekutý křemík, supratekutost – helium). Dualita 3D/4D existuje jako astrální emulace (živá holografická uhlíková tělesná forma, supravodivost – vodík). Inkarnace již přežila svou užitečnost.

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE

 

PRA X2:3X NÁS → PRA🦚KRIST🌹US

  • „řeka Života“
  • nebeská pocitová a obrazová řeč
  • interferenční vlnově-částicový vysílač/přijímač RÁDIO SLUNCE (Velké Centrální)
  • spojení s Prasvětem, Prarájem

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE

 


PO PROCHÁZCE

Žádného Divadla se účastnit nebudu.