PraXU

Základní evoluční, příběhové paradigma Multiverza spočívá v počátečním fiktivním rozdělení „Všeho, co jest i nejest“ na dvojici Bůh & Prastvořitelka, přičemž Bůh představuje úroveň Jest uvnitř Prastvořitelky (jež představuje úroveň Pra) a Prastvořitelka vystupuje ve dvojroli Had & Stvořitelka (což lze chápat jako Temnota a Láska v jednom, nebo spíš TemnoHRA a Láska v jednom).

 

Celý vývojový, transformační proces souvisí s architekturou nulového pole, kde se zpočátku pracuje pouze s kvintesencí (pátým elementem), potažmo přední „světlou/energetickou“ stranou kosmického Stromu Života (struktury Multiverza). Avšak existuje i zadní „temná/fantastická“ strana, což souvisí s virtuálními částicemi (imaginárními jednotkami), potažmo sextesencí (šestým elementem).

 

Had nebojuje proti Bohu, pouze intrikuje a mystifikuje. Probouzí tím v bytosti víru v sebe sama. Absolutno SEBETVOŘÍ; nepotřebuje uctívat, nepotřebuje věřící.

Lze samozřejmě věřit, že Had chce svrhnout Boha, a svým přesvědčením tak tvořit související egregor – to ale není realita, nýbrž simulakrum. Tím dochází k dalšímu rozdělení uvnitř již fiktivně rozděleného „Všeho, co jest i nejest“.

 


Na téma Krist kód, Kristus a Prakristus viz text Omnia vincit amor.


 

Existují tak tři různé příběhové větve:

  1. antiKrist, což jsou charakteropati dvojího typu: jedni nepoužívají vlastní rozum (nemají sebereflexi, zdravé duchovní cítění) a druzí postrádají svědomí (nebo jsou jinak nemocní)
  2. autoKrist, což je Krist kód v úrovni kvintesence (pouze z jedné strany Stromu Života)
  3. praKrist, což je Krist kód v úrovni kvintesence a sextesence (z obou stran Stromu Života), což se reflektuje jako ÚPLNOST neboli ŠŤASTNÝCH SEDM – systém Bůh/Had je překonán, transcendován a je dosaženo úrovně Pra/Stvořitelky; někomu může vyhovovat slovní vyjádření Prakristus