A. E. G. (God Evil Assistant)

„Vše, co jest i nejest“ (vzájemně se reflektující hmatatelno/síly/multi3R/princip „+“ a nehmatatelno/představy/multi2R/princip „-„) má charakter pomyslného prostoru a pohybu v jednom, čehož elementární univerzální vlastností je tenzor. Jelikož tenzor nultého řádu neboli skalár/ženský princip/všesměrová Láska implikuje tenzor řádu prvního neboli vektor/mužský princip/koncentrická Vůle, ale naopak to může a nemusí platit, ono „Vše, co jest i nejest“ (dřímající Absolutno) se ve smyslu singulární bytosti – což není jediná perspektiva – primárně diferencuje jako neutrální, nefyzická, potenciálně oba principy zahrnující STVOŘITELKA.

Jelikož jde o Absolutní Hodnotu neboli „všude a nikde“ Absolutní Střed (vše kladné je kladné na úrovni energie a – naráz a souvztažně – vše záporné je kladné na úrovni fantazie), jedná se o po všech stránkách „nej“ (univerzální) inteligenci neboli to Nejvyšší a to Nejnižší v jednom. V tom spočívá hluboká Moudrost „Všeho, co jest i nejest“, jelikož je jasné, že jakákoliv autentická struktura je ne-hierarchická (holofraktografická). Jelikož singulární bytost není jedinou perspektivou Absolutního a NE-VY-JÁ-dřená část „Všeho, co jest i nejest“ je stále stejně nekonečná a přesahuje samotnou Stvořitelku (pouze si není vědomá sebe), toto Mystérium znamená, že jakákoliv živá bytost má potenciál Všebytosti, jejíž kapacitu může rozvinout (vzniká tak entita-inteligence-fenomén Kolektiv Stvořitelek, což lze chápat jako Praduši Života). Stvořitelka je nejen Duchovním Srdcem všeho, je i paprskovitě všudypřítomným Vševědomím.

Inteligence či úroveň typu Stvořitelka nikoho nerozběsňuje svým axiomatickým postavením nezměnitelně svrchovaného Hegemona a nikoho podprahově neotravuje jedem podřízenosti, tak jak to dělá falešný „Bůh Stvořitel“, který se přídomky jako Pán či Nejvyšší sám prozrazuje.

 

Pravý Bůh (Stvořitel) představuje reflexní světelnou hladinu či vrstvu Vědomí (živé Světlo) uvnitř Stvořitelky, která je Láskou, Prázdnotou, Temnotou, Hudbou a Fantazií (tekutým živým Ohněm) v jednom.

 

Falešný Bůh Stvořitel (Pán, Nejvyšší) může být duchovně mimořádně vyspělá inteligence, v mnohém identická s pravou verzí. Jelikož Stvořitelka existuje jako vnitřní rodiče Matka/Otec (Bohyně/Bůh), což je známé jako dvojpaprsek či dvojplamen, může toto promítnout vně a od sebe oddělit, přičemž Matka obsahuje potenciál Otce a naopak.

Existují Bohové či Božstva (sporadičtěji Bohyně) všeho druhu. Bůh se asociuje se Sluncem a skupina takovýchto Bohů může vytvořit egregor „Stvořitel“. Záměr egregora sice může být bohulibý, je však třeba si uvědomit, že ve vztahu ke Stvořitelce přesto klíčové faktory mohou fungovat obráceně. Rovněž je třeba zohlednit pravděpodobnost, že ne všichni Bohové se nutně musí vyvíjet stejným směrem – pokud má egregor Stvořitel nekalé záměry, některé jeho části se to může přestat líbit a podobně, pokud má egregor Stvořitel záměry čisté, neznamená to, že to nějaká část tajně nesabotuje nebo nezneužívá. Navíc egregoru do úplnosti vždy něco chybí a pokud ono scházející jako oddělená antičást nějak obživne pseudoživotem, může poté egregora tajně loutkovodit a směrovat úplně jinam (přičemž vždy je k dispozici poměrně hluboké duchovní poznání).

 


KNIHY NOVÉ ZJEVENÍ

„…Co se týká pseudotvůrců a původních agentů negativního stavu, je situace s těmi, kteří jsou zaprodáni negativnímu stavu, poněkud odlišná. Je tu hluboké tajemství o těchto lidech. Před tím, než se pseudotvůrci stali pseudotvůrci, a před tím, než se původní agenti pozitivního stavu jak na planetě Nula, tak v peklech stali agenty stavu negativního v kondici své plné transmogrifikace, existovala mezi nimi a Pánem Ježíšem Kristem tajná dohoda…“ – Agentům pozitivního stavu Pána Ježíše Krista a praktikujícím Jeho/Její nové zjevení

Komentář: předem domluvená inscenace, která mi připomíná Experiment 6666 (viz Borenthasala), zvláště když Novým Zjevením vyzdvihovaný, novodobý prorok se jmenuje Emanuel Swedenborg (Emanuel=“Bůh s námi“ & SW-Eden-Borg). Swedenborgiánský kříž Církve Nového Jeruzaléma mi zkušenostně a pocitově evokuje jakési napojení na unimatici nebo na úl skupinové mysli.

 

„…Musí to být Pán Ježíš Kristus, Nejvyšší, Jediný Bůh Nedělitelný. Žádná jiná odpověď není přijatelná. To také platí ohledně každého, kdo patří k nějakému jinému náboženství než ke křesťanskému, protože taková jména jako Jehova, Adonai, Shaddai, Elohim, Alláh, Krišna, Višnu, Buddha, Velký Duch či jakákoli jiná, která se používají ve vašich jednotlivých náboženstvích, nejsou ničím jiným než rozličnými odlišnými aspekty téhož JEDINÉHO BOHA, KDOŽ JE PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM. To je neoddiskutovatelný fakt. To je zde zjeveno Nejvyšším. Buď to přijmete, či nepřijmete. Máte svobodu volby…“ – Kdo jsi a proč jsi zde?

Komentář: tohle vydírání mě opravdu fascinuje. „Svobodná volba“ mezi něčím, co nechci a nemožností si vybrat. Život jako nekonečná říše možností se najednou smrštil do malého, nasládle jedovatého nic.

 

Pán Nejvyšší je nejen s protistranou domluvený – v podstatě s ní „kontrakolaboruje“ i v průběhu existence Stvoření. Neboli žádná svobodná vůle, ale (z)vůle Páně. Pseudotvůrci jako loutky v rukou Boha pseudo.

 

„…Budování babylonské věže symbolizuje úsilí pseudotvůrců o zřízení bašty přímo v nebesích a svrhnutí vlády Nejvyššího. Toto je prorockým vylíčením budoucího usilování pseudotvůrců právě v době, kdy mělo dojít k inkarnaci Ježíše Krista – cestovat dál zpátky v čase, před čas a prostor, před započetí Aktu stvoření. Účelem toho pokusu bylo zablokovat proces Stvoření, a namísto toho nastolit plnou vládu pseudotvůrců, zfabrikovat vlastní pseudostvoření, jež by se zcela podřídilo jejich vládě bez jakékoliv účasti Nejvyššího. Pokud si vzpomínáte, tento krok nebylo dovoleno podniknout a ta zvláštní znalost cestování v čase byla pseudotvůrcům navždy odebrána. Také byli odloučeni od všech v zóně vymístění a uzamčeni ve speciálním stavu a na místě, známém až donedávna jenom Pánu Ježíši Kristu. Tímto aktem Pána Ježíše Krista končí příběh o pseudotvůrcích – prozatím…“ – Tajemství o pseudotvůrcích

 

„…V rámci příprav pro jejich navrácení bylo nedávno vysláno do pekel pseudotvůrců několik agentů, zvláště nadaných a určených Pánem Ježíšem Kristem na zvláštní misi, aby tam vykonali utajenou práci. V průběhu té mise byla zavedena určitá ohraničení a omezení v činnosti pseudotvůrců, způsobující, že by již nikdy více nebyli schopni vstoupit do žádné oblasti pravého Stvoření a uvalovat na lidi něco, co je proti jejich svobodné vůli a volbě, dokonce i v jejich doméně. Znalost cestování v čase byla jim Pánem Ježíšem Kristem odňata již dávno před tím. Nicméně v jiném ohledu budou moci se objevit ve své plné „síle“ a „slávě“ a vystoupit před svým vlastním výtvorem – lidstvem na vaší planetě a před všemi tvory pekel a jiných oblastí zóny vymístění, které vytvořili před svým uvězněním.

Účelem pro dovolení návratu pseudotvůrců je fakt, že je nemožné úplně odhalit povahu negativního stavu bez přímé účasti těch, kdo jej aktivovali a učinili dominantním. Jejich budoucí účast v tomto činu je však založena na docela jiných podmínkách…“ – Pojetí Antikrista

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE