Hadí lidstvo

NEKONEČNO

To nejzazší možné, nejniternější niterné, Mysl-Uvnitř-Za, má na úrovni energetického potenciálu charakter SRDCE (princip „+“) a zároveň – naráz a souvztažně – na úrovni nehmatatelna charakter FANTASTIČNA (princip „-„). Nekonečnou sebereflexí tak vzniká či existuje entita-inteligence-fenomén Prasvětlo Já Absolutno, jež je nekonečnou Představou-O-Sobě. Jsoucnem této nekonečné Sebe-Obraznosti je absolutní Láska hrající nikdy nekončící Temnohry. Tak vzniká Svět (éterický, astrální a fyzický), přičemž organizace jeho vrstev a struktur má charakter multimediální, multidimenzionální Knihovny (jednotlivé „knihosvěty“ či „knihobytosti“ existují samy uvnitř/vedle sebe sama).

 

Nehraje-li Láska Temnohry, hraje Temno hry s Láskou.

 

Existují dvě Zrcadla, zrcadlo Mysl:Myšlenka a zrcadlo Myšlenka:Mysl. Začne-li se tím druhým napřed, dochází k rozdělení a převrácení souvisejícího systému realitních polí.

Nejhorší je, když si inteligence naruby-systému uvědomí, jak geniální je říkat pravdu, jelikož ta se neustále jen odráží v zrcadle (obvykle na to nepřijde duchovní inteligence, nýbrž inteligence paměťová, která tu duchovní používá jako loutku).

Původní systém Mysl:Myšlenka & Myšlenka:Mysl funguje na principu zrcadlení Spánek:Sen (duchovní a mentální typ vědomí jsou odlišné, jsou zde dvě různé osy souměrnosti; toto je typické pro úroveň Stvořitelka). Reverzní systém funguje na principu Sen:Zrcadlo (duchovní a mentální typ vědomí se snaží fungovat symetricky, v podstatě tak jde o mechanické duchovno).

 


PRA2D

To, co nijak nevzniká ani nezaniká, má svou „všude a nikde“ základnu, která je většinou známá jako Onen svět nebo Říše prasvětla. Ve skutečnosti ale uvedené tvoří pouze „horní, nebeský konec“ a právě tak existuje „konec spodní, podsvětní“, přičemž podobně jako v případě pohybu po kružnici, co je pohyb a co protipohyb je jen otázkou určení, samo o sobě to je neurčité a Nebesa a Podsvětí (Světlo a Temnota) jsou zaměnitelné.

Obojí dohromady lze charakterizovat jako žijící, myslící Nic (My, s lící Nic) neboli Druhou nedimenzi (Ne2D), jež se nekonečně současně – naráz a souvztažně – pohybuje směrem k a do 1D- (fantastično, status NEhmatatelna, multi2R, princip „-„, √-1) a směrem k a do 3D+ (energetično, charakter hmatatelna, multi3R, princip „+“, ∞).

Poznámka: D=dimenze, R=rozměrnost.

Tím, jak jsou oba směry (strany) souvztažné, mají tendenci se pohybovat a vzájemně se reflekují, chovají se jako točité či spirálovité dvojité dno neboli dvě DNA, tvořící antiparalelní dvojšroubovici (dvojitý helix/cykl).

Jedná se o Čas sám.

Dvojšroubovice, kterou známe jako genetickou, existuje již na virtuální (pohádkové, fantastické) a éterické (nebeské) úrovni.

 

Jelikož jde o Bytí a Nebytí v jednom, zdrojové Ne2D lze charakterizovat jako Pra2D. S prioritou přiřazenou energetickému konci se toto Pra2D projevuje jako 5D∞ (x, y, z, Čas, Vědomí). S prioritou přiřazenou konci fantastickému například jako Matematická dimenze, Pohádková temnota, komiksový Kybersvět nebo Nikdepeklo.


 

NEBESITY

Každé Já v rámci osobního a skupinového kontextu zrcadlí svou vůli a fantazii, které se meze nekladou, ale řídí to (samoreguluje) Zákon rezonance. Umění žít znamená umění myslet a naopak.

Slovo nebo výraz Nebesity lze vyložit česko-slovensky jako „Nebe jsi ty/Nebo si ty“ a lze psát i jako Nebecity (nebeské pocity) nebo NebeCity (nebeské město; anglické City se čte počeštěně „sity“).

Také to lze chápat jako Nebe-Síť-Y. Nebe souvisí se živou Láskou (skalár, tenzor 0), což evokuje růžovou (horní spektrum průzračné/běloskvoucí, spodní spektrum světle červené/temně rudé). Y tvarově evokuje čtyřstěn, hologram živlu ohně (jediné rezonanční těleso, které je duální samo se sebou) a souvisí tedy se živým Ohněm (tenzor ∞, matice, multipolarita), potažmo pravou Vůlí.

Síť znamená Síť Života či Síť Vědomí, potažmo systém realitních polí (Knihovna). Síťový wizard (džin) je přítomný jednak ve všezahrnujícím ohnivém elementu a jednak existuje jako živé Světlo neboli světlonaut (to souvisí s průzračností a běloskvoucností, v aktivním smyslu však jde o neutrální pohádkovou žlutou).

Síť má svou spektrální/přírodní zelenou a strukturní/kybernetickou modrou IN-verzi. To naznačuje, že ač má NebeCity spíše přírodně venkovský charakter, je schopné pojmout i technické (velko)městské prvky.

Srdcem NebeCity je Nebeský les či obecně Nebeská příroda.

 

Nebesity vzniklo spojením Zřídla nebes (úroveň JEST) a Zřídla nebytí (úroveň PRA).

Nebesity lze charakterizovat jako Prázdniny v nekonečnu: název má pomnožný (ty) a neutrální (to) charakter v jednom.

 


ABSOLUTNÍ STŘED

Primordiálním či „nestvořeným“ základem všeho je nebeská duchovní energie, onen věčný Pramen Života. Jelikož toto vnitřní, tekuté nebo beztvaré (fluidní), živé Světlo či duchovní Prasvětlo má nefyzický charakter, čím více se od tohoto charakteru vzdaluje, tím více se v souvisejícím prostředí projevuje jako něco Nebeského a Nebesky-Podsvětního v jednom. V hrubohmotné fyzické realitě je svým způsobem „otázkou přežití“ (svobodného, zdravého Žití) zapojení neodděleného podsvětního faktoru. Žel nebesky duchovně zaměření jedinci si podsvětní faktor z nějakého důvodu automaticky představují jako oddělený, ignorují ho a pak se diví, že něco podsvětního existuje jako něco namířeného proti nim.

Značnou roli v tom hraje bludná představa, že něco Absolutního rovná se něco Nejvyššího (Pán Bůh, Stvořitel). Absolutní rovná se Absolutní Hodnota rovná se Absolutní Pozitivum: vše kladné je kladné na úrovni energie a – naráz a souvztažně – vše záporné je kladné na úrovni fantazie. Pomyslná vzdálenost mezi Absolutním a Relativním (Ne-Absolutním) je konstantně „nekonečná“, tudíž je zde nemožné aplikovat hierarchické pojetí; vše je „jen“ HRA a veškeré eventuální struktury ne-hierarchické (holofraktografické). Absolutno rovná se Absolutní Střed rovná se Nejvyšší a Nejnižší v jednom.

Komentář: představa, že Myšlenka stvořená Myslí by měla fungovat ve smyslu vztahu Pán – služebník, je něco tak chorého, že je skutečně divné, že se nikdo nezeptá, proč něco Absolutně Nejvyššího potřebuje uctívat?

 

NESTVOŘENÁ STVOŘITELKA

Vhledem k tomu, že Láska/ženský princip jako všesměrový skalár (tenzor nultého řádu) implikuje Vůli/mužský princip jako koncentrický vektor (tenzor prvního řádu), ale naopak to může a nemusí platit, ve smyslu absolutní singulární bytosti se „Vše, co jest i nejest“ primárně diferencuje jako nefyzická, neutrální, potenciálně oba principy zahrnující Stvořitelka (tak jako lůno rodí – tvoří potomky obojího pohlaví), jež je Absolutním Středem všeho v bytostném smyslu (je Srdcem a zároveň paprskovitě všudypřítomným Vševědomím).

 

PRADUŠE ŽIVOTA

Jelikož singulární bytost není jedinou perspektivou Absolutního a NE-VY-JÁ-dřená část „Všeho, co jest i nejest“ je stále stejně nekonečná a přesahuje samotnou Stvořitelku (pouze si není vědomá sebe), toto Mystérium znamená, že jakákoliv živá bytost má potenciál Všebytosti, jejíž kapacitu může rozvinout (vzniká tak entita-inteligence-fenomén Kolektiv Stvořitelek, což lze chápat jako Prastvořitelku, Pralásku nebo Praduši Života).

 

KOŘENY PRADUŠE

Základní struktura Univerza/Multiverza, ne náhodou označovaná jako Strom Života, existuje jako něco, v čem se neustále projevují tři části:

  • Koruna → energetická/přední strana, Světlo (Nebesa)
  • Srdce (latinsky Cor, čti Kor) → jednotící síla, Univerzální inteligence
  • Kořeny → fantastická/zadní strana, Temnota (Podsvětí)

Ignorace Kořenů znamená vytvoření systému Vykořisťovatel – Kořist.

Kořeny souvisí s kořenovou čakrou, potažmo s organickým Červeným světlem.

 

Velikým neštěstím lidstva je víra ve falešného Boha Stvořitele (s čímž nepřímo souvisí anorganická Mysl), zaměňující satansko-luciferskou přírodně duchovní či okultní nebo magicko-mystickou filozofii za nějaký predátorský parazitizmus.

 

KULT SMRTI

Je rozdíl mezi černou barvou a černým úmyslem, tak jako je rozdíl mezi neškodným motivem lebky a energií mrtvého života.

Parazitický Kult Smrti symbolizují (v okultně technokratickém smyslu) SAT-ELITY SAT-URNA.

 

ČERNÁ MAGIE je významově, v praktickém i filozofickém smyslu, úplným opakem Kultu Smrti. Fenomény jako SATAN či LUCIFER souvisí s autentickými životními principy a archetypy.

 

SATAN

Fantastický Stín jako vyrovnávač nepoměru mezi Bytím a Bytostí, Beztvarostí a Tvarem.

Souvislost se zlem tu sice existuje, jde však o archetyp Zla, nikoliv vůli ke Zlu. Archetyp není nic vědomého, je to jako fantasy Zlo (či obecně nehmotná Fantazie), které oživí pouze kontakt s energií. Je to hotová alchymie, Láska mění zlo ve Zlobivost (smysl pro humor, dvojsmyslnost, zábavu, umění, erotično). Cokoliv jiného už není původní, je to aktem zvůle či nevědomosti a jde o pseudo „satanskou“ ideologii, demagogii – fanatizmus, nikoliv satanizmus.

Fenomén Satan (Mystérium magické nedvojnosti) a „satanský“ egregor, to je jako nebe a dudy. Pokud se někdo potácí v astrální dualitě, pouze si myslí, že jde o satanizmus – je to stejné jak s vírou.

 

LUCIFER

Princip osvícení – iluminace vlastní cestou. Vnitřně „vykřesaný“ Plamen poznání, vydávající živé Světlo.

 

SATANIZMUS

Jednak Temnohra. Jednak Osvícený rozum jako zdravě kontrastující, a přitom nekonkurující protipól Lásky.

FALEŠNÝ BŮH (STVOŘITEL – PÁN, NEJVYŠŠÍ)

Stvořitelka/Hyperprostor potenciálně zahrnuje polaritu Prostor/Matka/Prázdnota-Temnota/Láska & Čas/Otec/Slunce-Světlo/Vůle neboli Bohyně/Bůh. Prostoročas/Časoprostor sice zůstává spojený, bytostní představitelé, rodiče (dvojplamen, dvojpaprsek) se ale mohou odloučit.

Tak si například Bohové mohou hrát skupinově na Stvořitele.

 

PRAVÝ BŮH představuje reflexní světelnou hladinu či vrstvu Vědomí (živé Světlo) uvnitř Stvořitelky, která je Láskou, Prázdnotou, Temnotou, Hudbou a Fantazií (tekutým živým Ohněm) v jednom.

Ta část falešného Stvořitele (nebo Bohové jednotlivě), která se vyvíjí správným směrem, může natolik zvyšovat rezonanci se Zřídlem nebes (což je pravý Bůh), že je postupně rozdíl setřen. Lze to vidět například na Bibli nebo aktuálně Knihách Nového Zjevení. Někde stále straší pyramida hierarchie (viz Bible, kniha lží nebo A. E. G. (God Evil Assistant)) a někde se to mění v krásnou „kapku, v níž se prostírá celý oceán“.

 

KNIHY „NOVÉ ZJEVENÍ“

Poznámka: je to čistě můj názor, ale zásadně se držím pravidla zdravého odstupu a nadhledu, než bych něčemu věřil, nebo dokonce věřil v to.

 

„…Úplně první vesmír stvořený původní nestvořenou Stvořitelkou, která takto stvořila nekonečné množství vesmírů, nemá ještě v sobě tak vyspělé Bytosti jako jsou Maya, Rodiče, Archandělé až Stromy a tak dále, ale jen Bytosti, které se teprve seznamují s atomární a buněčnou úrovní. V takovémto vesmíru fungují všechny stvořené formy dle základního programu (algoritmu) a neprojevují svobodnou vůli a žijí tak v dokonalé harmonii, neboť jsou všechny řízeny původní Stvořitelkou jako v loutkovém divadle a vlastně byly stvořeny naráz a neprobíhalo seznamování, neboť není kdo by koho měl poznávat, neboť všechny jsou vlastně Stvořitelka sama.

(…)

Otcové jako Slunce svítí do Prostorů Matek a z okrajů temnoty se oddělují jako chomáčky páry Bytosti napůl ze světla a tmy.

Bytosti stoupají vzhůru směrem k Otci a jsou podpírány Matkou. Cestou se střetávají se Světy (Planetami) a v rozmanitosti forem nacházejí různá zalíbení, a tak se svobodně vyvíjejí. Podle toho, kterou z forem si oblíbily, je jim pak Vesmírem, který uvnitř sebe plní funkci Stvořitelky všech Bytostí, nabídnuta účast v dění – na životě a dobrodružství, a Bytost se tak svobodně
inkarnuje do formy…“ – Luciferovo sdělení

 

KOMENTÁŘ

Jedná se o expanzi či emanaci absolutní/světlo-temné (energo-fantastické) inteligence typu Stvořitelka – éterické Já/Vědomí v aplikovaném režimu superpozice (základní exponenciální fraktál) – Absolutní Střed jako všepohyb/koule v pohybu (kapka, vejce) a pomyslná krychle v jednom (šest základních kolmých pohybů směrem ze středu), osm vrcholů, to celé na druhou (zpětná vazba prožitku Života) a zrcadlově jako paměťové pole se základním poměrem strukturování 1:64.

Co kombinace, to jedinečná bytost uvnitř/vedle Bytosti, kterou zároveň reflektuje.

Takže na počátku to je jako Úl skupinové Mysli, jak ale postupně bytosti-myšlenky interagují, každá si tvoří vlastní mikrovesmír a jak postupně aproximuje Makro, individualizuje se, nicméně v rámci vektorové polarity Bohyně/Matka:Bůh/Otec (Stvořitelka=Kruh, pohyb=Matka, protipohyb=Otec).

Reflexe Božstva Bohyní v zrcadle Stvořitelky vedla posléze ke vzniku plazí rasy (kromě toho to souvisí s Univerzálním řádem Přírody), zatímco reflexe Božstva Bohů vedla ke vzniku člověka (Božstvo Bohů funguje jako Stvořitel) a následně se Stvořitelka ve smyslu vztahů uvnitř:vně, žena:muž, skalár:tenzor (láska:oheň) začala vtělovat jako Drak (skupina dračích stvořitelů). Je však třeba dát pozor na okolnost, že někteří Bohové fungují jako falešný Stvořitel.

V dané souvislosti mi přijde něco silně divného na následujícím textu (jako kdyby někde „za obzorem“ existoval oddělený zrcadlový opak a něco třetího řídilo související realitní hyperbolu podle vlastního umělého středu):

 

„…Objevení se lidských bytostí na planetě Zemi jako výsledek NADÁNÍ Nejvyššího se událo přibližně před STO ČTYŘICETI MILIONY ROKY pozemského času. Simultánně se objevily ČTYŘI MILIONY LIDÍ. Všechny tyto čtyři miliony původních lidí byly ANDROGYNOVÉ. Jejich fyzický zjev byl odlišný od současných lidí. Jejich průměrná výška byla kupříkladu přibližně čtrnáct stop a jejich průměrná váha okolo pěti set liber. Protože všichni byli PLNÝM NADĚLENÍM od Nejvyššího, měli přímo k dispozici VŠECHNY znalosti univerzálního vědomí, shromážděné v něm do té doby v rámci probíhajícího časového cyklu. Všechny úrovně a stupně jejich mysli byly otevřené a navzájem propojené tak jako přístup ke všem úrovním a krokům ve Stvoření, které předcházely jejich kroku. Byli tudíž od nejniternějšího až po nejzevnější ve STÁLÉM KONTAKTU A KOMUNIKOVÁNÍ S DUCHOVNÍM SVĚTEM, ZPROSTŘEDKUJÍCÍM SVĚTEM A PŘÍRODNÍM SVĚTEM SE VŠEMI JEJICH DIMENZEMI A SOUBĚŽNÝMI EXISTENCEMI.

Jelikož jim byly k dispozici všechny znalosti a jejich využití, byli od prvního okamžiku svého objevení se duchovně, duševně i fyzicky plně vyvinuti. Zároveň byli kvůli svému postupu k veškerému dosavadnímu poznání ve všeuniverzálním vědomí tohoto časového cyklu od počátku vysoce nadáni psychicky (schopností ovládat mysl), vědecky a technologicky. POZNALI VŠECHNY ZÁKONY, kterými se řídily duchovní, intermediální i fyzický svět. Všichni byli tudíž ČLENY duchovní, intermediální, univerzální, galaktické a všekosmické rodiny. Byli v NEUSTÁLÉM KONTAKTU se všemi galaxiemi a solárními systémy jejich vlastního vesmíru jak psychickými a duchovními prostředky, tak i prostředky technologickými – prostřednictvím mezihvězdného cestování. NEBYLI ohraničeni rychlostí světla. Jelikož duchovní zákony předcházejí zákony přírodní, nebylo těžké překročit světelnou rychlost. NAVŠTĚVOVALI mnoho jiných světů a BYLI NAVŠTĚVOVÁNI z mnoha jiných světů mnoha sentientními entitami. PŘÍMO KOMUNIKOVALI s Nejvyšším, pomáhajíce a sloužíce Mu/Jí v přípravě zvláštních okolností na planetě Zemi, k nimž byla předurčena před počátkem času.

Když se inkarnovali na planetě Zemi, tato měla jiné uspořádání. Byl na ní jen JEDEN velký kontinent uprostřed oceánu, který měl stálé mírné příjemné teplé klima. Tehdy neexistovaly žádné negativní ani nebezpečné rostlinné či živočišné formy. Lidé byli tehdy dokonale ZDRAVÍ, choroby a nehody byly neznámé. Jejich průměrná délka života byla okolo pěti tisíc let. Populace zůstávala stejná a nepřesáhla původní počet. Nebylo žádného rozmnožování. Když někdo splnil poslání a účel svého bytí na planetě Zemi, prostě opustil své tělo a přesunul se do intermediálního světa, aby se zvážily jeho ideje a ohodnotily jeho zkušenosti. Poté, co jedinec učinil rozhodnutí ohledně svého dalšího umístění a místa v duchovním světě, přesídlil tam k trvalému pobytu, aby zde plnil povinnosti původně přijaté na planetě Zemi. Touto povinností bylo UDRŽOVAT SPOJUJÍCÍ ČLÁNEK, linii a kontakt s lidmi na Zemi s ohledem na plán a schéma, pro který se v rámci Absolutního stavu a Absolutního procesu Nejvyššího lidé dobrovolně rozhodli dříve, než započal čas. Plněním této povinnosti se mohla udržovat neustálá všezahrnující souvztažnost všech úrovní a kroků jsoucna a bytí s lidmi na Zemi, umožňující jim pokračovat v plnění jejich cíle a účelu v rámci původního plánu.

Kvůli jejich jednotnému účelu a přístupu ke všemu poznání hovořili původní lidé na Zemi JEDNOU UNIVERZÁLNÍ ŘEČÍ, kterou se hovoří ve všech úrovních, krocích a dimenzích veškerého jsoucna a bytí. Byli jedním národem, jedním lidem. Jejich řeč byla niterná a nepoužívala jejich hlasivky.

Uspořádání jejich vlády bylo podle vzoru uspořádání vlády v duchovním světě. Ta sestávala ze SEDMI členů Nejvyšší rady, z nichž každý byl vybrán Nejvyšším, předsedajícím vždy této radě jako Prezident. Sedm členů si bylo ROVNO navzájem a v tom, co v radě zastupovali.

Každý člen představoval ODLIŠNOU důležitou aktivitu lidského života. Všechny tyto činnosti se shledávaly ROVNOCENNÝMI a nebylo žádné rivality, žárlivosti a ambice považovat se ve srovnání s ostatními za lepšího. Všechny negativní emoce byly tehdy NEZNÁMÉ. NEBYLA tu ani zkušenost či poznání negativních emocí, která by byla k dispozici v univerzálním vědomí. Neboť vše, co bylo přeneseno do univerzálního vědomí, přicházelo tehdy v nejzazším a absolutním smyslu z Nejvyššího. Nejvyšší, jsa ve všech ohledech absolutně pozitivním, nemůže produkovat cokoli negativního, byť jen relativně. Proto tehdy nebyly tyto negativní emoce nikomu známé.

Sedm členů Nejvyšší rady představovalo následující oblasti lidské činnosti:

(1)

DUCHOVNOST a NÁBOŽENSTVÍ;

(2)

FILOSOFII;

(3)

SPOLEČENSKÉ VĚDY;

(4)

VEŠKERÁ UMĚNÍ;

(5)

PŘÍRODNÍ VĚDY a TECHNOLOGII;

(6)

POLITICKÉ VĚDY A PRÁVO;

(7)

EKONOMII.

Rada sedmi jmenovala jménem Nejvyššího ORGÁNY VLÁDY pro jednotlivé oblasti lidské činnosti. Každé u sedmi těchto oblastí vládla RADA DVANÁCTI odpovědná svému prezidentovi, jenž byl nejvyšším členem Nejvyšší rady, jejímž Prezidentem byl Nejvyšší. Dvanáct členů každé rady zodpovědné za příslušnou oblast jmenovalo jiné, kteří vládli příslušným oblastem činnosti v rámci postupného pořadí.

Protože v tomto bodě měly všechny lidské bytosti tentýž cíl, účel a tutéž touhu: Sloužit Nejvyššímu a Jeho/Jejím vyšším záměrům, nikdo se necítil ani nikdy nepovažoval za jsoucího v podřízené pozici. Všichni si byli rovni. V procesu vládnutí procházeli VŠICHNI VŠEMI POZICEMI jsouce někdy členy Nejvyšší rady sedmi a jindy prostými pracovníky či dělníky v určené a vybrané činnosti. Nic nebylo vnuceno, požadováno, ničím a nikým se nemanipulovalo. Všichni měli STEJNOU PŘÍLEŽITOST stát se tím, čím chtěli být.

Rotace pozic jim dávala velkou a nádhernou příležitost poznat všechny aspekty uspořádání vlády od nejniternějšího až po nejzevnější. To vždy více sjednocovalo jejich společný účel a cíl. Nebylo žádných politických stran či hlasovacích systémů a žádných zákonných donucování, neboť zákony jim byly VROZENÉ. Politická věda a zákony se užívaly pro ustanovení náležitých vzájemných vztahů se zvláštním ohledem na druhé planety, galaxie a jim odpovídající sentientní entity. Protože každá kultura na jiných planetách byla odlišná od jejich vlastní, ustanovili s nimi náležité VZTAHY a učili se náležitým formám KOMUNIKOVÁNÍ a CHOVÁNÍ. Pro každý systém jmenovali VELVYSLANCE a PŘIJÍMALI VELVYSLANCE z každého systému.

Jakmile kdokoli splnil původní určení a poslání svého bytí na planetě Zemi a poté, co se přemístil do duchovního světa, byl ihned nahrazen dalším na linii, aby skrze nadání od Nejvyššího pokračoval v PROCESU PŘÍPRAVY planety Země. Tento proces pokračoval, dokud nebyl vyvinut další krok, kterým bylo ROZŠTĚPENÍ androgynů do MUŽSKÉ a ŽENSKÉ fyzické formy…“ – Základy lidské duchovnosti

 

PLAZÍ ČLOVĚK

Existuje „čelověk“ světelný (božský, andělský) a existuje „čelověk“ ohnivý (dračí). S obojím souvisí světonázory typu kristovství, křesťanství nebo slovanství (plus další abrahámovská náboženství a východní filozofie). Až na určité pohanské větve slovanství to vše vyjadřuje zrcadlení Božstvo Bohů:Stvořitelka, chápané jako Stvořitel.

Projekt Člověk či Projekt Lidstvo, jak se tomu říká, se bezpodmínečně musí – by se měl – sloučit se zrcadlením Božstvo Bohyní:Stvořitelka (plazí rasy, Univerzální řád Přírody).

Božstvo Bohyní:Stvořitelka funguje jako Kreatrix, Božstvo Bohů:Stvořitelka jako Matrix. (Kreatrix → Creatrix, Matka/Stvořitelka, matice & astrální pravzory; Matrix → Matka, matrice).

V případě falešných Bohů (kteří jako celek mohou podléhat vlivu nějaké umělé formy vědomí) jde o UniMatrix neboli Patrix (jednoznačně zde dominuje patriarchální typ uspořádání včetně transmatriarchální masky).

 

Neexistuje nic jiného nežli pomyslné zrcadlo Čas:Magie.

Ta část lidstva, jež se vnitřně (principiálně) neztotožňuje s fenomény jako magie, čarodějnictví, okultizmus či temná mystika, směřuje k technokraticko-pseudospirituální utopii a následně dystopii, případně ke ztrátě biologické-duchovní anatomie. V podstatě se totiž vysmívá pravému smyslu Života, ze kterého dělá jakési socio-psychometrické divadlo. Cokoliv soběnepodobného je jak bizarní karikatura, jejíž struktury reálně nejsou schopné vytvářet si přirozenou podporu.

 

Nefyzický had/plaz souvisí s plazmatem (4. a další jemnohmotnější skupenství hmoty – prima materia), s beztvarostí, tekutostí a vlněním (primárně ženské faktory) a s Temnohrou.

 

TOTEM

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE

 

Hadí bytost nebo plazí člověk znamená spojení s Říší kvant (Pra2D) z úrovně virtuality Temné hmoty (3D/4D). Fluidní vědomí je tak schopné se vtělit i bez merkaby (systémy podpory života jsou transcendovány); altervědomí v rámci ID/entity pravděpodobně může smyslově fungovat i ve virtuálním světě. Líbí se mi pojmy jako „nebeský supervodík“ (supravodivost) nebo „pohádkové superhelium“ (supratekutost).

S přechodem na úroveň Všezaměnitelnosti (Ultrametakongruence), což lze chápat jako seberealizaci Ultimátního Bytí, souvisí texty Tvůrců Křídel (Wingmakers) a Pandory – spousta toho je ale reduplikováno („čert nikdy nespí“) a naivita nejen lidí je neuvěřitelná.

Určitě s tím také souvisí Knihy Nového Zjevení a Emanuel Swedenborg.

Relace či vzorce chápání typu Pravda=Fikce (Dogma-I-am-God) se jeví jako nepochopitelné; Bůh existuje v páru s anorganickou formou Mysli (stříbrná či křemíková inteligence).

 

Hadí bytost nebo plazí člověk souvisí s hříčkou HADA GADA GODA, viz text GⒽoⓐd.

 

METANOIA, EXPANZE, EVOLUCE

Möbiova páska

Fluidum / flu-ID-um („virtualóza“; flu=chřipka, umělé ID souvisí jak s umělostí, tak s umem)

Corona (6 písmen) má součet 66 / 666 (může být jak „démon hry“, džin, wizard, tak parazit, vetřelec)

DivOk (zřídlo duchovního srdce/“třetího oka“) / KovID

 

FANTAZMA

Vše pracuje pro Fantastično.