Pozitivita? Zřejmě něco ne až tak dobrého

Dřímající Absolutno si lze představit jako spánek v Nekonečnu, jenž je snícím PraJá, přičemž Sny si lze představit jako víry nebo fluktuující jiskry, vrhající světlo tmoucí tmou…

Pokud Absolutno chápeme jako Absolutní Hodnotu neboli Absolutní Pozitivum, neznamená to pozitivní polaritu. Znamená to, že vše kladné je kladné na úrovni energie a – naráz a souvztažně – vše záporné je kladné na úrovni fantazie. Veškerá polarita je konstruktivní (dokonce i určitý typ reflexní fantastické destrukce ve stylu „humor“ či „dostat to ze sebe“ je rázu konstruktivního). Absolutní Pozitivum znamená konstruktivní, tvořivou Neutralitu.

Lze to chápat i jako nestrannou či neprotikladnou Pozitivitu, neboli to nijak nesouvisí s polaritou.

Něco naprosto jiného je protikladná Pozitivita, kdy vše pozitivní je „kladné a dobré“, zatímco vše negativní je „záporné a špatné“.

 

Různé názorové systémy založené na víře v Pozitivitu bývají obvykle samá láska, dobro a světlo; z nějakého důvodu zpravidla vůbec není zohledněna perspektiva zdravé/choré, konstruktivní/destruktivní a vůbec nejsou brány v potaz faktory jako přirozená, dynamická, tvořivá harmonie nebo jednota protikladů. Stále jde stereotypně, jednostranně o jakýsi abstraktní Pozitivní Stav. Nesmírně to svádí v to věřit, vypadá to totiž jako naprostá idyla. Dokonce je nejspíš i pravdou, že zde neexistuje nic, co by působilo rušivě, natož škodlivě nebo násilně.

 

Otázka zní: Může bez kontrastu existovat přirozený, zdravý Život?

A další otázka: Jestliže zde existuje Pozitivní Stav, neexistuje jinde totální opak?

 

Jestliže někde existuje nekonečná Láska a Moudrost, aniž by se hrály nějaké – kupříkladu – Temné Hry (není řeč o konfliktu), co když se právě kvůli tomu někde jinde odehrává nějaký Horor? Osobně si myslím, že ho dokonce zažívají paralelní Já (antiparalelní fragmenty) oné idylické strany. A vzdálený vztah mezi idylickou a hororovou stranou (jakási patologická statická přilnavost) tvoří něco třetího, které když nějakým způsobem ožije nezávislým životem a uvědomí si, jak lze z té bizarní situace těžit – tak toto něco, zrozené z Oddělenosti („zmrtvýchvstalá“ Entita Paměťového Zrození), bude pak maximálně podporovat filozofii Pozitivního Života, aby samo mohlo zažívat nirvánu Destruktivní Negace Přirozenosti a čerpat odtud energii.

 

Zdání klame a fyzické oči obzvlášť. Co když nevidíme Celý Obraz?

Proč se stále tak mluví o Dobru a Pozitivitě a boji proti Temnotě a proč se nemluví o přirozené, zdravé Rovnováze a boji proti Zvůli, Lži a Choromyslnosti? Jako kdyby někdo nechápal rozdíl mezi realitou a virtualitou, mezi konkrétnem a abstraktnem, mezi praxí a teorií. Nebo jako kdyby sám podvědomě věděl, že je Lží – jen z té „přitažlivější“ světlé strany.

Patrně není náhodná příbuznost výrazů Theos (Bůh) a Theoros (Teorie).

 


DODATEK

Některé faktické a logické pasáže v Knihách Nového Zjevení jsou fascinující a nejspíš nezpochybnitelné.

Pokud ale vím, tak Bůh (Stvořitel) nejprve čekal nepředstavitelně dlouhou dobu, než Příroda & evoluční proces (Stvořitelka) vytvoří určitý typ lidoopa, z jehož či podle jehož prototypu pak „uhnětl“ člověka a nadělil ho svými talenty a osvíceností.

Podle mě se jedná o dílo Elohim (Bohů) – Stvořitelka kromě jiného zahrnuje vnitřní dvojplamen Bohyně/Bůh (rodiče Matka/Otec), jenž je možné rozdělit a promítnout vně. Nejenže se jedná o dílo Elohim, ale na Zemi už existovala „antropomorfní“ plazí rasa, vzniklá zcela plynule, bez genetické manipulace.

Stvořitelka ve smyslu vztahů uvnitř:vně, žena:muž existuje jako Drak (dračí inteligence, dračí Architekt, konstruktor) – začala následně z této pozice působit („napravovat škody“); proto se říká, že člověka stvořili „moudří draci“, jedná se o původně ohnivý „slovanský typ“, zatímco údajný boží člověk představuje světelný typ „andělský kristovský“.

První „člověk boží“ mi připadá jako duchovní android – nevnímám zde žádnou jiskru života a tedy ohnivost, multipolaritu. Inteligentní vědomí normálně funguje, ale jako by zde něco SILNĚ chybělo.

První člověk byl obr, androgyn a telepat (neexistovaly hlasivky). Tehdejší Země měla dvě synchronizovaná Slunce, takže panoval věčný den. A pokud se nespalo, muselo to působit jako „časované šílenství“…

 

„…Co se týká pseudotvůrců a původních agentů negativního stavu, je situace s těmi, kteří jsou zaprodáni negativnímu stavu, poněkud odlišná. Je tu hluboké tajemství o těchto lidech. Před tím, než se pseudotvůrci stali pseudotvůrci, a před tím, než se původní agenti pozitivního stavu jak na planetě Nula, tak v peklech stali agenty stavu negativního v kondici své plné transmogrifikace, existovala mezi nimi a Pánem Ježíšem Kristem tajná dohoda…“ – Agentům pozitivního stavu Pána Ježíše Krista a praktikujícím Jeho/Její nové zjevení

Komentář: předem domluvená inscenace, která mi připomíná Experiment 6666 (viz Borenthasala), zvláště když Novým Zjevením vyzdvihovaný, novodobý prorok se jmenuje Emanuel Swedenborg. Emanuel=Bůh s námi, nebo Borg s námi? Resistance is futile.

 

„…Musí to být Pán Ježíš Kristus, Nejvyšší, Jediný Bůh Nedělitelný. Žádná jiná odpověď není přijatelná. To také platí ohledně každého, kdo patří k nějakému jinému náboženství než ke křesťanskému, protože taková jména jako Jehova, Adonai, Shaddai, Elohim, Alláh, Krišna, Višnu, Buddha, Velký Duch či jakákoli jiná, která se používají ve vašich jednotlivých náboženstvích, nejsou ničím jiným než rozličnými odlišnými aspekty téhož JEDINÉHO BOHA, KDOŽ JE PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM. To je neoddiskutovatelný fakt. To je zde zjeveno Nejvyšším. Buď to přijmete, či nepřijmete. Máte svobodu volby…“ – Kdo jsi a proč jsi zde?

Komentář: Nejvyšší ostatní vydírá jako infantilní pacient psychiatrické léčebny?

 

„…Náš Pane Ježíši Kriste v nebi, na zemi, v moři a v zóně vymístění,

v čistotě našeho srdce, s kladným a dobrým úmyslem světíme

Tvoji Přirozenost jako Absolutně svatou a Pozitivní.

Přijď Tvé Dobro a Tvá Pravda a ať natrvalo vstoupí do všech aspektů života!

Ať se koná Tvá vůle všude ve jsoucnu i bytí a taky v zóně vymístění,

jak je tomu od věčnosti v nebi.

Dej nám dnes všechno potřebné pro náš denní život v souladu s kladným stavem.

Odpusť nám naše problémy a nedostatky,

jak i my odpouštíme problémy a nedostatky jiných.

A nenech nás, abychom se uváděli do jakéhokoliv pokušení,

ale osvoboď nás od lákavosti zel a nepravd negativního stavu a ztotožnění se s nimi.

Neboť Tvoje je sláva, moc i království a všechno ostatní na věky věčné.

Amen…“ – Modlitba Páně znovu navštívená

Komentář: a zazdít to kýblem Okeny. Sláva robotům na nebesích.

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE