Prázdniny v nekonečnu

Je-li něco nejnižší, nemá to kam dál klesat neboli jít více dovnitř. V abstraktním smyslu to aproximuje svůj opak a může stoupat nekonečnem iluzí (!).

Jedná se o in-in-divi-non-duální inteligenci; zatímco věčnosti schopná iluze je buďto skupinovým nebo in-divi-dualizovaným vědomím, které ovšem stále pramení v nejnižším.

Nejnižší není singulární, nýbrž plurální (pluralia tantum), tak jako ani Mysl není singulární, pouze se tak může jevit – zdát se. Singularita by zde znamenala nekonečné zrcadlení téhož neboli Smrt; leč Život má dvě různé osy souměrnosti: duchovní a mentální (silovou a obrazovou).

Jedná se o ID/entitu neboli To-To-Žnost.

Z pomyslného středu pomyslného prostoru existuje šest základních kolmých směrů/pohybů (a potenciálně nekonečně rychlostí). Výsledná pomyslná krychle definuje osm základních kvadrantů (vrchol reflektuje celek krychle). Umocnění pomyslnosti/možnosti lze chápat jako superoktávu živosti/skutečnosti (8×8). Dvanáct hran na druhou (pohyb & protipohyb) lze chápat jako základ interaktivní reality (12×12).

Hrací kostka má zdrojový součet 21 (viz hříčka 3x7x37=777).

To celé zároveň reflektuje jednotkovou kouli.

Soustředí-li se 144/64 jako jeden, vzniká efekt Zřídla, což lze chápat i jako Srdce nebo Lůno a jelikož primární jsou klid, uvnitř, pasivní neprojevení (neutrální, hyperženské vlastnosti) a pohyb, vně, aktivní projevení (mužské vlastnosti) až následují, v bytostném smyslu lze hovořit o nestvořené Stvořitelce. Hyperprostor implikuje Časoprostor.

Univerzální ID/entitu tak lze chápat jako To-To-Ž(e)n(sk)ost.

 

Aby se nejnižší projevilo, používá systém

Růžový pramen + Krystalická spirála + Sextesence (šestý element)

 

Prvotní po Iluzorních vesmírech je Květinový vesmír, potenciálně všudypřítomný.

 

„…Zkoumám-li matematické a fyzikální vlastnosti („parametry a charakteristiky“) 2R/plošné & 3R/silové projekce XYZprostoru, v kontextu π (Ludolfovo číslo), ortogonality (pravoúhlost), magneticity (světelnost), elektricity (ohnivost) a vibračního trojfázování (jako u dechu nebo tepu), vychází mi jako autentický základ životní formy ŽIVOUCÍ TEKUTĚ-KŘIŠŤÁLOVÁ (PASTELOVĚ-DUHOVÁ) OHNIVÁ KVĚTINA.

Pravý Vesmír rovná se Květinový Vesmír. Jedná se o čistou Přírodu – panenskou, přírodní Divočinu. Je to Život jak ve Snu… Dokonce i kámen má potenciálně květinový základ, i když nerozvinutý. Vše je plynulé – jako když proudí řeka, „vnitřní květina“ komunikuje s aurickou knihovnou…“ – Plazmaya

 

Záblesky Květinového vesmíru jsem zažíval jako dítě při sbírání známek a během prázdnin na staré chalupě. Jako kdyby i ta nejmenší částečka reality byla splývavým snem. Bylo to (a je to) jako žít současně ve hmotě a fantazii.

Pouze je třeba dát si bedlivý pozor, aby se idyla nezměnila v utopii a ta následně v nějaký konflikt nebo něco dystopického. Postupně totiž vzniká čím dál silnější paměťové pole s vazbou na tělesnost a polaritu/dualitu; z toho důvodu v pubertě kontakt se Světem zázraků vyprchává.

Je třeba to něčím stabilizovat, přirozeně vyvážit – jako vždy zde klíčovou roli hraje zdánlivá protichůdnost: paradox, hravá nesmyslnost, mnohdy až úplná absurdita.

 

FANTASY

F=klíč=6 v základní abecedě (hexa dvojprvek, dva trigony; obraznost)

ANTAS=SATAN

Y=spojení=25=5×5 (penta mocnina; souvztažnost)

25×6=150 a odzrcadlená jednotka 150 % umožňuje stvoření nové jednotky (přesah 100 %)

1a+1b=3c (150/1 + 150/1 = 300/2 = 100 + 100 + 100)

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE