Red:Light Black:Night

Život je původcem sebe sama – je Věčností samotnou. Nelze vytvořit něco, co je (je živé – vědomé), z něčeho, co není (je neživé – nevědomé).

Zřídlo Života má charakter superpozice potenciálu všemožnosti. Konkrétně jde o tenzorový potenciál a skalární energii v jednom. Skalární energie v kontextu průzračné sebereflexe (nevinnosti) se projevuje jako bezpodmínečná Láska a jde o potenciál všemožnosti v úrovni všesměrové hloubky – nejživějšího živého – nejskutečnějšího skutečného (kvalita). Tenzorový potenciál neboli potenciál všemožnosti v libovolném smyslu (kvantita) má charakter fantastického (neskutečného) Zla. Obojí je nepodmíněné.

Jde-li skutečně o autentické Zřídlo Života a ne nějaký falešný zdroj, fantasy Zlo nemá žádnou vlastní reálnou, konkrétní, hmatatelnou podstatu, energii, vůli – nejde a z principu ani nemá jak jít o vůli ke Zlu. O tom, zda dojde k nějaké aktivitě, rozhoduje druhá strana. A jakmile k aktivitě dojde, projeví se fantasy Zlo jako jiskra (živý oheň) v pomyslném zrcadle Lásky; konkrétně například jako zlobivost, smysl pro humor nebo erotično. Univerzální interaktivní reflexí vzniká extatická Blaženost (pocit Štěstí, Naplnění) a fantastická TemnoHRA (Umění) v jednom.

 

Mentální aspekt duchovní energie/univerzální inteligence bezpodmínečné Lásky má zrcadlový, fantastický charakter – obojí se vzájemně potenciálně nekonečně reflektuje.

Lze si to představit tak, že téměř „nekonečně velké“ Nebe/Reálno/Průzračno zahrnuje téměř „nekonečně malé“ Peklo/Fantastično/Černočerno; v éterických světech vše spontánně a přirozeně tíhne téměř výhradně k tomu nebeskému, přesto bez „malého, spodního temného proudu“ by buďto zamrzlo v okamžiku nebo se proměnilo v nějakou zkázonosnou utopii; ve světech, kde existují těla z masa a kostí – pokud zrovna bytost není charakteropat -, vše sice kontroluje éterická podstata/Láska (Neškodit, škůdce zneškodnit), nicméně je přirozené tíhnout ke „zdravě démonské umělecké a tělesné živočišnosti“ a kvůli tomu také existuje fyzické tělo, aby něco potenciálně zlého nepůsobilo v psychoenergetické sféře.

 

Existuje-li nějaká chorá verze Temna, svévole, zvůle, zlomyslnost, vůle ke Zlu nebo na druhou stranu ignorance, lhostejnost, sebeklam, přetvářka, submisivita, servilnost – obecně energetická (duchovní) lež -,  je to primárně vyvolané nepochopením charakteru potenciálu všemožnosti. Myslíme si, věříme, že jde o samojedinou bezpodmínečnou Lásku (prvotní Bytí), ta je však v superpozici s Neexistencí (nehmotným Dæmoniem, prvotním Nebytím). Souvisí s tím parametry a charakteristiky potenciálu kvantového vakua a jeho fluktuací: neexistují jen energetické částice (vlnění), nýbrž i virtuální.

 

Existují pouze dva typy důkazů výše uvedeného:

  • filozofický – logická argumentace
  • praktický – děje se to

Jak vidno, svobodná vůle bytosti je bezmála ultimátní. Vědecky ani duchovně – fyzikálně – nelze nic jednoznačně prokázat.

Otázka zní, zda někdo, kdo nadřazuje fyziku (materializmus) a/nebo duchovno nad mystiku a fantastiku (dobrodružství), tím v podstatě netvoří neštěstí; virtuální částice se zápornou hmotností se postupně kvazi autonomizují a v souvisejícím systému realitních polí vznikají antikosmické sektory či segmenty.

 

Existují BARVY SÍLY (MOCI), černá a červená. Jde nicméně o princip – mystiku, nikoliv fyziku. Původně červená souvisí s Láskou, Vášní a Vůlí, zatímco černá souvisí s fantastickým Zlem/Temnotou – nehmotnou Neexistencí. V určitém smyslu červená (ve-černá) může vyjádřit obojí.

 

„…Existuje Červené světlo organické, nenápadně, plynule svítivé, od té nejsvětlejší, růžové (nádech oranžové až bílé), až po temně rudou. A existuje plíživé Červené světlo, jako fantastická, zlověstná mlha; stačí jeden úder srdce a zbydou z něj jen střepy…“ – Červené světlo

 

Červené konkrétno (Existence) a černé abstraktno (Neexistence) nelze přímo nijak spojit, smíchat. Existují vedle sebe – koexistují. Vůle ke Zlu, tedy reálná Zlomoc, vzniká a žije právě z onoho smíchání; výsledkem je kalná, černošedokarmínová. Ve skutečnosti k tomu ale ti takzvaní dobří (silně preferuji vlastnost hodní) musí dát souhlas, jakkoliv k jeho získání lze používat různé i velmi záludné a zákeřné triky.

 

„…Aj zlo má svoj poriadok! Všetci tí, ktorí sa dopúšťajú nejakej formy zla vo veľkom, či už to sú nejakí pučmidráti umelej inteligencie, technologické rasy atď, musia dodržiavať vesmírne zákony!

(…) Páchať zlo a dovoliť páchať zlo, je v podstate rovnaký zločin. Až tak je to jednoduché!…“ – My sme to dovolili?! (2. časť)

 

Zajímavé je, že když se červená (#ff0000) převrátí zrcadlem černého (#000000), k čemuž při kontaktu/míchání nemůže nedojít, vznikne cyanová (#00ffff) – a cyanové záření vydávají černé díry v okamžiku dosažení Singularity Horizontu Událostí a působí jako transformační/rozkladný faktor, který podporuje návrat k autenticitě/vznik nového a zánik přežitého (datový signál/paket, putující červí dírou, pravidelně vysílá neopačný konec, bílá díra a související paměťová knihovna/hyperdimenzionální metadatasféra, což všelijak podporuje vševesmírná astrální informační síť, která ale musí být lokálně průchodná).

 

EXISTOBOTI

Astrofyzické hledisko může a nemusí být relevantní. Fungují zde přesahující, „mysteriózní“ faktory; můj oblíbený popis je Zákony pohádkového hororu.

Budiž blahoslavena živá bytost.

Existoboti – přestože všude kolem sebe mají neuvěřitelnou Přírodu a existují takové fenomény jako nekonečné Fantastično nebo Zábava a Extáze všeho druhu (pocitová, duchovní, erotická, mentální) – se nechají programovat různými pseudo vznešenými „spirituálními posvátnými knihami, spisy a naukami“, jejichž účel je jediný: rozfázovat realitní hyperbolu a místo Středu tam dosadit sebe.