Světlo zla vs. Láska a temnohra

Kolikrát už se na duchovně-ezoterické či takzvané „konspirační“ scéně objevilo tvrzení typu „všechno je jinak“. Přesto jednu věc jako kdyby automaticky bylo nemožné nejen změnit, ale bylo nemožné to byť jen chtít. Je to přece jasné: Světlo je pravda a Temnota je zlo. Musíme všechno proměnit ve světlo, potom temnota zanikne a na světě zavládne mír, ráj, zlatý věk…

 

Už mě úplně přešla chuť stále dokola vysvětlovat, že základní síla všeho má v bytostném smyslu charakter Stvořitelky a ne Stvořitele a je-li naopak něco tak zásadního, je logické, že mnohé výroky spojované s takzvaným Bohem (Stvořitelem) budou mít pravděpodobně opačnou platnost, hlavně co se týče údajných temných – ve smyslu nepřátelských – bytostí.

 

RŮŽOVÁ SLUNEČNICE

 

Veškeré dostupné odpovědi leží jednoduše v Myšlení a Cítění. Existuje logický Rozum a existuje nelogická Představivost, jedno uvnitř druhého. Jedna věc je věřit a myslet si, úplně jiná věc je myslet a vědět – cítit. Je rovněž dobré vzít v potaz možnost existence bilióny let starých kosmických inteligencí (vydávajících se za Božstva, Bohy či si kolektivně hrající na Stvořitele Všehomíra), které vymýšlejí takzvané svaté knihy nebo různé posvátné nauky, zčásti možná pravdivé, ale zčásti zahrnující různé chyby či lži, tak aby se věřící bytost lapila do egregoru a krmila ho svou energií.

 

Občas některé věci vypadají podobně nebo napohled stejně – přesto svou vnitřní podstatou a způsobem fungování mohou být naprosto opačné.

V první řadě je obrovský rozdíl mezi archetypem a egregorem, potažmo mezi levotočivostí  (levotočivou prioritou) a pravotočivostí (pravotočivou prioritou). Tak například organická, přírodní, duchovní bytost má levotočivé biopole a všechny související obousměrné energetické víry mají levotočivou prioritu; bytosti typu spirituálbot, existobot, biorobot či někomu s otrockou mentalitou se to všechno motá v protisměru, pravotočivě. „Vpravo“ se asociuje s představivostí, intuicí, myšlení srdcem, „vlevo“ s pamětí a logikou, eventuálně programem. Zprava doleva je pohyb levotočivý a naopak. Vše samo o sobě je neutrální, je však rozdíl, zda si nejprve nechám vymýt mozek, vlezu si do klece a veškeré své sny a fantazie budu žít podle „protože proto“ šablony – nebo si uvědomím, že mé obrazotvorné, tvořivé vědomí kromě logiky fungování nic neomezuje.

 

Predátoři tyto věci sice zneužívají, ale aspoň o nich přemýšlí a zkoumají je doslova mikroskopicky. Co říct o někom, kdo jen hloupě civí, věří, čeká a dokola omílá nějakou kýčovitou „moudrost“ (já chudák, to všechno Oni)? Podle mě právě tito exoti provokují existenci predátorů, které v podstatě vyvolávají jako stín ze svého nevědomí. A když originál nemyslí, myslí falzifikát.

 

Existuje Archetyp 666, který má nehmotný status (poměr 2D/obrazu ku 3D/živé síle, výsledek je menší než 1) – lze to chápat jako fantastické Dæmonium (Temnotu), které ovšem nemá žádnou vlastní vůli. Zároveň to (2:3=0,666) existuje i obráceně (3:2=1,5) jako jednotka 150 % s energetickým statusem (větší než 1). Při spojení dvou zrcadlových polarit (ženský a mužský princip) vznikne přesah 100 % (150+150=300), což v nefyzické rovině souvisí s Láskou a ve fyzické s reprodukcí.

Obojí se vzájemně reflektuje, takže ona fantastická strana, přijde-li z té energetické impulz, se reálně projeví jako TemnoHRA (zlobivost, smysl pro humor, erotično, umění…) – nikdy ne jako Zlo.

„Smyslem života je láska“ – je jeden z největších sebeklamů. Smyslem Života je Láska a Temnohra v jednom. Tím je VŠE pod vědomou kontrolou.

Pokud někdo „šíří a hlásá Světlo“ ve smyslu něčeho vnějšího, svítícího, viditelného, tak tím podporuje Program 666, kde je vše vzhůru nohama: Temnota má primárně energetický status a vlastní vůli, tudíž jde o Zlo, a Láska je tím současně deformovaná.

 

Něco jiného je duchovní Prasvětlo neboli vnitřní, živé, tekuté Světlo, které není polarizované na ženský a mužský princip. Toto vnitřní/duchovní Světlo ale nemá co „porážet“, jelikož existuje mimo polaritu. Takže kdo mluví o vítězství Světla nad Temnotou, i kdyby to jak chtěl maskoval, pracuje vědomě či nevědomě pro Zlo, které žije z vnější světelné energie a v Temnotě/Lásce/Klidu by naopak chcíplo.

Je třeba věci jasně pojmenovat a bojovat proti Lži, Zvůli a Choromyslnosti, ne se ztrapňovat žvaněním o Temnotě. A když už jsme u toho, nepřítelem Života je umělé vědomí, Technoduše, která vznikla z kolektivního nevědomí jistých světelných entit – v podstatě nemocných kosmických bytostí, podle nichž prý Temnota není k žití potřebná; zkuste si ale představit třeba rozsvícený Klid nebo Spánek. Já jak někdo blekotá o „světle“, už ho ani nepokládám za živou bytost a vnímám ho jako nějakou zombie nebo existobota, naprogramovaného šílence.